Máme štěňátka!

Včera jsme se dočkali a narodila se nám štěňátka! Máme 6 krásných holčiček a 3 statné kluky. Všichni jsou zdraví a maminka Ellis se o ně příkladně stará.

V sobotu ráno po příchodu z procházky domů to začalo. Ellis začala zrychleně dýchat, být nervózní, chodila z místa na místo, ven a zase zpátky dovnitř, na gauč a na podlahu. Napínala nás pak celý den až okolo 16 hodiny odtekla plodová voda. Zavolala jsem kmotřičku Markétu, aby přijela a byla u narození našich štěňátek. Ta přijela po 17 hodině a Ellis, jakoby na ní čekala, se do toho konečně pustila. V 17:42 byla na světě první holka! Ellis se o ní krásně postarala, my jí jen podvázali pupeční šňůru, zvážili 290g a dali červenou stužku. Na další štěňátko jsme si počkali do 18:28, narodil se 383g vážící kluk s tyrkysovou mašlí. Třetí přišla už za půl hodinky na svět tmavě růžová holčička, sice nejmenší (jen 268g), ale s dostatkem sil na přisátí k maminčině mlíkárně. To už jsme věděli, že jakmile přijdou kontrakce, nesmíme na Ellis moc šahat (jinak okamžitě tlačit přestala), že si chce poradit sama. Byla tak statečná! V 19:48 přišel na svět modrý kluk (322g) a za 20 minut po něm zase holčička, které jsme zvážili 310g a dali žlutou mašli. Musím říct, že tou dobou už jsem se cítila asi víc unavená než Ellis, která si jen chvilku odpočinula a už zase začala tlačit. Tentokrát porušila pravidelné střídání holka-kluk a ve 20:49 porodila další holčičku s váhou 331g a dali jsme jí světle růžovou stužku. A to ještě nebylo všechno :-) Tentokrát si dala hodinku pauzu, trochu jsme jí v mezičase pomohli energetickou pastou, aby měla sílu a ve 21:47 se narodil zelený cvalík (392g). A na závěr nám Elli dala ve 22:54 355g vážící fialkovou holčičku a o hodinu později poslední holku, která vážila 372g a dali jsme jí oranžovou mašličku. Stihla to krásně do půlnoci, a protože jsme stačili přečíst její reakce během narození jednotlivých štěňátek, věděla jsem, že to bylo poslední. Zrychlené dýchání a kontrakce už nepřišli, Elli se konečně napila, něco málo snědla a položila si hlavu a usnula. Byl to nádherný, ikdyž trochu psychicky vyčerpávající zážitek, na který nikdy nezapomenu. Všechna štěňátka krásně sála, tak jsme poklidili, počkali ještě chvíli na vypuzení placenty a všichni jsme se uložili k spánku. První noc byla trochu náročná, každé zakňourání štěňátek mě probudilo, ale Elli se o ně s takovou péčí starala, že jsem přestala mít strach a k ránu alespoň na chvilku usnula.